Ženský kroj

Rozmanitost regionu Záhorí se projevuje i v oblasti ženského lidového oděvu. Avšak též v rámci určitých rozdílů zde nacházíme společné základní prvky ženského kroje, a to sukni, rukávce a lajblík. Zaznamenané je používání více tvrdě naškrobených spodních sukní z bílého plátna, v některých obcích skládaných do dutinek (dutých trubiček) a označovaných „trúbelkové škrobenice". Zažité je i nošení konopného rubáše, tedy ženského spodního oděvu bez rukávů pokrývajícího tělo od podpaždí po kolena, jako spodního oblečení. Na spodních sukních se nosí hedvábné, soukenné či sametové sukně v modré, zelené, růžové nebo žluté variantě.

Další složkou ženského svátečního oděvu jsou plátěné nebo jemné váperové (tzn. z jemné tkaniny) rukávce. Na ně v některých obcích navazují „tacle" z konfekční madeirové krajky v místě spoje provázané stužkou. Na nich se nosí „prucel" nebo „lajblík" z různých materiálů jako brokát či hedvábí, střižený do pasu a se sukní spojený širokou většinou růžovou mašlí. Jako obuv se ke svátečnímu ženskému kroji nosí zejména čižmy s tvrdou sárou, místy i kolem kotníku naskládané do harmoniky, zdobené na patě nebo horním okraji; případně vyvýšené boty se šněrováním, sporadicky i sandály.

Esteticky velmi zajímavou je i výzdoba a pokrývka hlavy. Pestrost jejího provedení je dána jednotlivými krojovými variantami. V obci Lopašov se zachovalo používání tvrdě naškrobeného čepce z paličkované krajky vytvarované nad čelem do cípu - „pípec". Ve Skalici si dívky zdobí hlavy kulatým věnečkem z bílých umělých květin. Esteticky nejvyspělejší výzdobu hlavy představují svatební čepce z Lábu či Závodu.

Oděvním doplňkem zejména mladých dívek je na většině území regionu vyšívaný bílý ručník, místy pojmenovaný jako „paráda".

V zimě se nosívají krátké kožichy nebo vatované kabátky - kacabajky.