Zajímavosti

Nejznámější symbol regionu

Věnec se nosí jako pokrývka hlavy svobodných dívek při slavnostních příležitostech. Příprava účesu spočívá v rozdělení vlasů cestičkou a v následném spletení do dvou copů „mrdasov", které se ovíjejí kolem temene hlavy.

Na takový podklad se upevňují vyšívané nebo malované stuhy s motivy růží rozdělené do částí nad ušima („zaušnice), vzadu („zahrádka") a pod ní („bosora"). Tuto práci vykonává jen pár zručných a zároveň i velmi vážených žen z vesnice.

Údržba lidového kroje

Sváteční lidový oděv představoval v rolnických rodinách velké bohatství, a proto se věnovala velká pozornost jeho údržbě a skladování. Sváteční oděv se používal sporadicky, pouze o významné dnech či svátcích, a proto bylo třeba vytvořit úložné prostory.

K uskladnění oděvu sloužily v domácnosti zejména truhly, postele, později skříně a komody. Tak, jako se vyvíjel samotný lidový kroj, vyvíjela se i péče o něj, samozřejmě bez použití moderních způsobů.

Původně se oděv ukládal do truhlic takovým způsobem, že na spodek se ukládaly oděvní součásti z hrubšího materiálu a na ně se postupně ukládalo další oblečení. Druhým obvyklým skladovacím prostorem oděvních součástí byly postele v přední jizbě.

Konstrukce postelí byla zhotovena s vyvýšenými bočními deskami, čímž bylo dosaženo zvětšeného úložného prostoru. Nad postelemi byla bidla, na kterých byla uložena duchny spolu s polštáři.

Při ochraně oděvů se dbalo zejména na zamezení přístupu různého hmyzu, zejména molů. Pro tyto účely se obvykle používal tabák z dýmky, kytičky levandule nebo svazky konopí.

Pralo se u potoka nebo i na dvoře v korytech napuštěných vodou, do kterých se při poslední fázi přidával i škrob na zpevnění nařasených nebo jinak upravovaných částí kroje.

Vegetativní symboly zobrazované na lidovém oděvu

Nejen na Záhorí a nejen v minulosti byl lid nerozlučně spjat s přírodou a jejím přímým působením na život člověka. V minulosti se tento vztah člověka a přírody vyznačoval harmonií.

Svázanost člověka s přírodou a jeho touha po vlastním estetickém vyjádření přivedly lidi k využívání rostlinných motivů při výzdobě lidového oděvu.

Významným dekoračním prvkem ve výzdobě závodského kroje byl květ šípkové růže. Motiv růže se vyskytuje zejména v závodském ženském kroji na „mašli", věnci, čepci, „atile", krézlu i „lajblu".

Významným symbolickým prvkem v lidovém oděvu obce Závod je i rozmarýn. V minulosti se pěstoval na vesnicích téměř v každém domě a byl považován za květ lásky a věrnosti.