Mužský kroj

Kroje z Podluží patří k nejhonosnějším na Slovácku. Svobodní chlapci nosí červené soukenné nohavice bohatě vyšívané modrým šňůrováním. Široké otevřené rukávy košile jsou z jemného plátna, zdobené vkládanými pruhy výšivek a ukončené širokými krajkami. Přes košili svobodní oblékají kratičkou zdobenou vestu bez rukávů - „lajbl" s připevněnou kokardou. Jako pokrývku hlavy nosí klobouk „guláč", nebo „húseňák". Nesmí chybět ani nejznámější symbol tohoto regionu, vybělený „kosírek" z volavčího peří.

Všichni chlapci potom obouvají vysoké kožené holínky se spuštěnými hedvábnými střapci, mosaznými podkůvkami a barevným vyšíváním na holeních.

V posledních letech je opět soubory a slováckými chasami používána typická letní varianta mužského kroje – lněné nebo plátěné nohavice „třaslavice", polosváteční plátěná košile s drobnou bílou výšivkou, modrá plátěná zástěra a méně zdobený klobouček „húseňáček".

Opět jen soubory dnes oblékají při významných příležitostech v zimním období (fašank čili masopust) původní hnědý kožich „dubeňák" s výšivkou tulipánu na zádech, příp. bílý soukenný plášť „halinu".

Současná podoba kroje svobodných chlapců

Guláč je vysoký klobouček bez stříšky, nošený svobodnými mládenci v jižní části Podluží. Je vyroben z tuhé černé plsti a až po horní okraj ho obtáčí úzké červenobílé ženylky. Po obou stranách jsou na nich upevněny barevné svazečky skleněných střapečků a vpředu nad čelem je postavena ozdoba z umělých květů, drobných kulatých zrcátek, korálků a mašliček zvaná „točko". Do ní se zasazuje kosířek – dlouhé, uměle nabělené jeřábí nebo volavčí pero.

Tímto symbolem mládenectví se mohl dříve chlubit dospělý „šohaj", který si sám přes rameno přehodil měřici obilí (cca 50 kg). Po své ženitbě musel však kosířek navždy odložit. Stejně tak jej z guláče sundal v postním období.

Na severním Podluží se nosí klobouk „húseňák". Je zdoben podobně jako guláč, není však tak vysoký. Má dvě formy – se stříškou a bez ní.

Košile slavnostní zvaná „katrovica" je zhotovena z jemného plátna, vsazované rukávy jsou potom z molu. Rukávy bývají široké, dlouhé a sahají až po zápěstí, ukončeny jsou bílou krajkou.

Lajbl nebo také kordulka je krátká vestička bez rukávů. Podobně jako u dívčího kroje jde o velmi starobylou oděvní součást. Lajbl je vzadu vysoko vykrojen do poloviny zad a symetricky rozdělen ozdobami.

Červenice jsou základním znakem podlužáckého slavnostního kroje pro svobodné mládence. Od poloviny 19. století se zhotovují z jasně červeného sukna, střihově přiléhají k tělu a u kotníků se uvazují přišitými šňůrkami.

Ke slavnostnímu kroji svobodných chlapců patří rovněž neodmyslitelně čižmy. Oproti původním z přelomu 19. a 20. století jsou soudobější zhotoveny z vyztužené až tvrdé černé kůže s vykrojeným podpatkem a žlutou podkůvkou.