Krajina a kroj

Geograficky můžeme region Záhorí začlenit do severozápadní části Slovenska. Hranice regionu jsou dány přírodními terénními omezeními. Z jihozápadu tvoří přirozenou hranici pohoří Malých Karpat, ze strany severovýchodní je to Myjavská pahorkatina a hranici tvořenou pohořími uzavírají na severu výběžky Bílých Karpat. Od Skalice až po Bratislavu tvoří přirozenou hranici řeka Morava.

Území je zčásti zalesněno, v rovinné části Záhorí pokryto vátými písky, borovicovými a akátovými porosty, v údolí řeky Moravy lužními lesy, na výběžcích Malých a Bílých Karpat smíšenými lesy.

Původ názvu Záhorí sahá až do 17. století. Jedná se o označení části Bratislavské župy pod názvem Processus transmontanus. Území, které leželo za Malými Karpaty (za horami - Záhoří).

Region Záhorí tvoří celkem více než 76 obcí a měst, které však nikdy neměly vlastní administrativní a samosprávné centrum. Záhorí je v současnosti rozčleněno do okresů Skalica, Senica, Malacky a části okresu Bratislava - venkov.

Významnou roli v rozvoji regionu sehrála skutečnost, že Záhorím procházela důležitá dopravní, obchodní i kulturní tepna, tzv. Česká cesta, která zajišťovala spojení mezi Uherskem a Českým královstvím.

Lidový kroj

Lidový kroj lze označit jako tradiční oděv příslušníků národů, etnických skupin či regionálních, nebo lokálních společenství. V našich zeměpisných šířkách jde zejména o oděv venkovského obyvatelstva, které bylo spjato se zemědělským způsobem života.

Vzhledem ke skutečnosti, že s první dokumentací a výzkumem lidového odívání se začalo až v 18. století a následně se rozvíjely i v průběhu 19. a 20 století, nevíme detailně popsat lidový oděv starších období.

Důležitou roli v uchovávání a výzkumu lidového oděvu sehrálo i pozdější zakládání muzeí, které svými badatelským a sběratelskými aktivitami ve velké míře přispěly k zachování lidového oděvu.

Pro lidový oděv na území Slovenska je příznačná bohatá rozmanitost a zejména výrazná znaková specifikace. Vznik a vývoj našeho oděvu byl bezprostředně determinován přírodními a společensko - ekonomickými faktory.

Lidový kroj na Záhorí

Lidový kroj na Záhorí nereprezentuje jen jedna krojová varianta, ale jde o soubor několika variant lidového oděvu. Jeho diferenciace vychází do značné míry z bývalého kulturního a administrativního členění podle panství.

Zachovaná skalická varianta lidového oděvu představuje oděv rolnicko-vinařské vrstvy městského obyvatelstva se zachovalými prvky biedermeieru. Pro radošovskou variantu zachovanou v povodí říčky Chvojnice je příznačné používání těžších materiálů jako brokát a samet, paličkované krajky, výšívání zlatými a stříbrnými nitěmi.

Vyznačuje se výraznou kombinací růžovo-modro-bílé barvy s tvarovanými límci a volány z krajky. V oblasti kopaničářských obcí Sobotište, Podbranč, Vrbovce, Chvojnica se setkáváme s obdobou myjavské krojové varianty.

Současné podoby lidového oděvu představují zejména jeho sváteční varianty, protože v průběhu 20. století podlehl vlivu nástupu konfekce a potřebám typizovaného pracovního oděvu v průmyslu a službách.

Významný úspěch zaznamenala záhorská výšivka na Výstavě slovenských výšivek v srpnu 1887 v Martině. O její prezentaci se po roce 1910 zasadilo i Skalické výšivkářské družstvo.